Cvičení na Libavé prověřilo souhru složek IZS

LIBAVÁ – Výbuch nástražného výbušného systému, následný požár, velké množství zraněných, pátrání po pohřešovaných i hrozba dalšího nástražného systému. Takový byl scénář taktického cvičení VÝBUCH NVS 2026, které se 29. září uskutečnilo ve Vojenském výcvikovém prostoru Libavá. Hlavním úkolem bylo prověřit především součinnost složek integrovaného záchranného systému při řešení rozsáhlé mimořádné události. Do cvičení se zapojili hasiči, policisté, zdravotničtí záchranáři a také Armáda České republiky. 

Námětem byl simulovaný teroristický útok nástražným výbušným systémem v blízkosti nelegálního tábora migrantů. Scénář byl zasazen do podmínek simulovaného válečného stavu a kromě samotného výbuchu počítal také s požárem, větším počtem zraněných, možným dalším nástražným systémem a současně s kybernetickými a informačními hrozbami. Praktická část probíhala za účasti figurantů, kteří představovali zraněné a další osoby zasažené událostí. 
 

Hasiči a záchranáři v první linii
Jedním z hlavních úkolů cvičení bylo prověřit, jak si jednotlivé složky poradí s událostí, při které je potřeba současně zachraňovat osoby, likvidovat požár a ošetřovat větší množství zraněných.

Hasičský záchranný sbor Olomouckého kraje zasahoval přímo v nebezpečné zóně. Hasiči likvidovali požár v budově zasažené výbuchem, vyprošťovali osoby z trosek a poskytovali jim první pomoc. Součástí zásahu bylo také třídění zraněných metodou START a společné zřízení stanoviště přednemocniční péče se zdravotnickou záchrannou službou. 

Do cvičení se zapojilo 25 hasičů. K dispozici měli mimo jiné čtyřkolku pro vyhledávání, týlový kontejner sloužící jako zázemí štábu velitele zásahu a zdravotnický přívěs určený pro situace s větším počtem zraněných. 

Na práci hasičů navazovali zdravotničtí záchranáři. Ti prováděli prvotní třídění zasažených osob a následně ve vybudovaném stanovišti přednemocniční péče lékařské třídění, ošetření a zajištění pacientů. Součástí scénáře byl také odsun pacientů a transport vážně zraněných do Fakultní nemocnice Olomouc. 

Policie zajišťovala bezpečnost i pátrání
Významnou úlohu měla při cvičení také Policie České republiky. Její příslušníci zajišťovali místo útoku a bezpečnost pro ostatní zasahující složky. Pyrotechnici prověřovali prostor kvůli možnému výskytu dalších nástražných výbušných systémů, kriminalisté zajišťovali stopy a dokumentovali místo události.

Policisté zároveň pátrali po pohřešovaných osobách. Do akce se zapojili také operátoři dronů, psovodi, krizoví interventi a specialisté týmu DVI, který se zaměřuje na identifikaci obětí hromadných neštěstí. Celkem bylo nasazeno 80 policistů. 

Právě pátrání v okolním terénu bylo jedním z míst, kde se do cvičení zapojila také armáda.

Aktivní záloha podpořila pátrání
Vojáci, včetně příslušníků aktivní zálohy, zde neměli nahrazovat práci hasičů, policistů nebo zdravotnických záchranářů. Jejich úloha byla především podpůrná. Armáda České republiky pomáhala policii při zajišťování bezpečnosti v terénu a při pátrání po pohřešovaných osobách. Vojáci se tak zapojili do činnosti společně s policejními hlídkami a podíleli se na řešení úkolů v prostoru mimo samotné ohnisko zásahu. 

Pro příslušníky aktivní zálohy představuje ale účast na podobném cvičení důležitou zkušenost. Přestože jejich role nebyla v hlavní části zásahu rozhodující, dostali možnost procvičit spolupráci s dalšími bezpečnostními složkami v prostředí rozsáhlé mimořádné události. Právě schopnost zapojit se do společného plnění úkolů a reagovat na aktuální situaci je jedním z důležitých aspektů jejich pravidelné vojenské přípravy.

Účast aktivní zálohy zároveň ukazuje, že její význam nespočívá pouze v případném doplnění vojenských jednotek. Vojáci AZ mohou být při společných cvičeních využiti také k podpoře dalších bezpečnostních složek podle konkrétního charakteru situace.

Boj se neodehrával jen v terénu
Cvičení VÝBUCH NVS 2026 mělo také druhou, méně viditelnou část. Armáda v ní prověřovala schopnosti svých specializovaných jednotek v oblasti informačního a kybernetického boje.

91. skupina informačního boje AČR se zabývala vedením informačních operací, zatímco 92. skupina kybernetického boje AČR procvičovala podporu nasazených jednotek, činnost v kybernetickém prostoru a analýzu informačního prostředí. Součástí scénáře byla například simulovaná dezinformační kampaň. 

Cvičení tak spojilo dva rozdílné světy. Na jedné straně stál praktický zásah hasičů, policistů a zdravotníků přímo v terénu, na druhé straně práce s informacemi a reakce na kybernetické a informační hrozby.

Prověrka společného postupu
VÝBUCH NVS 2026 nebyl především vojenským cvičením v klasickém smyslu. Jeho těžiště spočívalo v prověření připravenosti a spolupráce složek IZS při mimořádné události s velkým počtem zraněných.

Pro hasiče znamenal zásah v nebezpečné zóně, likvidaci požáru a záchranu osob z trosek. Pro zdravotníky šlo o zvládnutí situace s větším počtem zraněných a jejich následný odsun. Policie prověřovala zajištění místa útoku, pyrotechnickou bezpečnost, vyšetřování i pátrání. Armáda pak plnila podpůrné úkoly a současně prověřovala své specializované schopnosti v informačním a kybernetickém prostoru. 

Pro vojáky aktivní zálohy tak cvičení představovalo především příležitost ukázat připravenost spolupracovat s ostatními složkami a podpořit je tam, kde je jejich nasazení potřebné. Jejich role byla v celkovém scénáři menší než role hasičů, policistů a zdravotnických záchranářů, přesto byla součástí komplexního prověření schopnosti jednotlivých složek reagovat na rozsáhlou krizovou situaci.

Právě vzájemná koordinace byla hlavním poselstvím celého cvičení. V reálné mimořádné události totiž nerozhoduje pouze připravenost jednotlivých složek, ale především jejich schopnost společně a rychle reagovat na situaci, která se může během několika minut zásadně změnit.